Studánka Vosovka a Rakovka
V roce 1713 zde byla postavena kaplička a později i malé lázně, které však již zanikly. O pouti 4. července zde byla ráno sloužena mše svatým a pak se šlo průvodem do kláštera.
Pro povzbuzení víry si připomeňme aspoň dva zázraky, které se staly u studánky, jeden z dřívějška a jeden ze současnosti.
R. 1701 byl pozván k poutní slavnosti za kazatele P. Štěpán, kvardián kapucínského kláštera v Kolíně. Ten, když se připravoval na kázání, shledal v sázavském archivu popis zázračných uzdravení, jež se tam stala v minulých letech na přímluvu svatého Prokopa. Sám již delší dobu snášel velikou bolest v pravém rameni. Hned po kázání si vyžádal světcův koflík a spěchal s ním k Vosovce s vírou v Boží pomoc, aby se napil vody ze studánky proti svému neduhu. Osmého dne poté pominula bolest v rameni a více se nevrátila.
Druhý příběh je zázračné vyslyšení prosby dosud žijící ženy, která svědčí:
"Když můj syn měl už čtyři roky a dosud nemluvil, navštívila jsem odborného lékaře v pražské nemocnici. Byl tam pak zanechán k odbornému vyšetření. Po několika dech, když jsem si přijela po dítě, mi byla oznámena velmi smutná zpráva, že chlapec má zasažena určitá centra v hlavě, nikdy se nenaučí rozumně mluvit a vyroste z něho postižený (debilní) muž, který jednou skončí v ústavě pro takové ubožáky. Plná bolesti v duši jsem jela domů vlakem z Prahy přes Čerčany a nebyla jsem schopná se ani chvíli ztišit na modlitbu. Přišla mi však vzpomínka na Sázavu a sv. Prokopa. Nevysedla jsem, abych jela domů, ale pokračovala vlakem na Sázavu. Plná bolesti jsem ani nevnímala lidi. Klášterní brána byla uzavřena, do chrámu, ani na nádvoří jsem se nemohla dostat."
Chvíli jsem stála u brány a snažila se trochu zklidnit a poprosit sv. Prokopa za dítě, které se mě drželo mlčky za ruku. Tam mi přišla myšlenka: „Vrať se zpět k starému nádraží!“ Neuvažovala jsem, byl to silný vnitřní hlas. Když jsem se vrátila, všimla jsem si svatoprokopské kaple i se studní. Přišla jsem ke kapli, chytila se železných mříží a dívala se chvíli na obraz sv. Prokopa. Vzpomněla jsem si samovolně na některé zázraky spojené se sv. Prokopem, o kterých jsem slyšela jako dítě od své maminky. Začala jsem s vírou vzývat jméno sv. Prokopa, chlapce jsem pustila a oběma rukama jsem se chytila mříže. Začala jsem vzlykat a slzy mi prudce tekly z očí. Velká bolest, kterou jsem měla, se začala měnit v hluboký pokoj: „Pane Ježíši, který jsi činil zázraky a činíš je skrze své svaté, zachraň, uzdrav toto dítě pro zásluhy služebníka Prokopa!“ Ta prosba nebyla ani tak řečena ústy, jako hluboko v srdci. Pokoj ještě víc zaplavil mou duši, bylo mi dobře, cítila jsem tento zvláštní pokoj, ale tu jsem si vzpomněla na svého chlapce. Otočila jsem se a on upřeně a spokojeně hleděl na mě! Otevřel ústa a klidně a přirozeně řekl: „Mama!“ Při další lékařské prohlídce lékaři trvali na svém: „Dítě sice začalo mluvit, ale podle odborných vyšetření zůstane psychicky postiženo.“ Znovu jsem přišla na toto místo a prosila Božího Syna Ježíše Krista pro zásluhy sv. Prokopa o uzdravení! Od té doby už uběhlo 40 let a chlapec žádné následky neměl. Maturoval a zastává zaměstnání dost náročné pro psychiku. „Pane Bože, kdykoliv si na to vzpomenu, děkuji Ti za tento zázrak, který jsi udělal na mocnou přímluvu sv. muže ze Sázavy!“
Kromě Vosovky jsou v okolí i jiné svatoprokopské studánky. Nejblíže Sázavě je Rakovka na Bílém Kameni, kde je velký kámen – „Lůžko sv. Prokopa“. V Čeřenicích je studánka Habrovka. V Chotouni pak Prokopka, kde byly v historii zaznamenány také četné zázraky na přímluvu sv. Prokopa. Jedním z nich je uzdravení pozemkového komisaře Jindřicha Chlumčanského:
Toho času pobývali při vsi Chotouni členové pozemkové komise, z nichž Jindřich rytíř Chlumčanský z Přestavlk na Trhových Dušníkách při vyměřování v poli náhle onemocněl. Když se vrátil do Chotouně, jeho sluha jej musel sesadit z koně a na svých ramenou jej přinesl do ložnice. Když slyšel týž jmenovaný pán o moci svatoprokopské vody, dal si ji skrze svého služebníka přinést. S vírou a důvěrou se modlil k Bohu, prosil sv. Prokopa o přímluvu a pak jí své churavé nohy dal omýt a v tom okamžení cítil polehčení. Druhého dne byl zbaven všech bolestí, beze vší pomoci vsedl na koně a pokračoval dále ve svých povinnostech. Tento pán potom, aby vyjádřil svou vděčnost, posílal do kaple sv. Prokopa v Chotouni každý rok šest velkých svící. To činil 22 let.
Méně známou, avšak půvabnou studánku Rakovku na pravém břehu řeky Sázavy, asi 2 km jižně od Kláštera, najdete v lesíku blízko naleziště krystalového vápence na Bílém Kameni. Již pravěcí obyvatelé usazení ve zdejším kraji těžili tento kámen a náramky z něho byly známé od pradávna v celé Evropě.
Studánka s dodnes čistou vodou má nad sebou velký kámen, údajné lůžko sv. Prokopa. Babské povídačky přičítají mu kouzelnou moc: kdo prý na kameni přespí, toho přestanou bolet záda. Nezkoušejte to. Surově vymodelované tělo kamene mohlo by Vám bolest způsobit. Moudřejší pamětníci říkají, že je to místo, kde se sv. Prokop modlíval o samotě v době, kdy už byl postaven klášter. Moudré je při putování k tomuto místu zastavit se u kamene se studánkou a v tichu přírody nad řekou Sázavou uprostřed lesů pobýt spolu se sv. Prokopem hodinu nebo aspoň chvíli ...
GPS souřadnice studánky Vosovky by měly být 49°52'9.534"N, 14°53'24.462"E
Náhledy fotografií ze složky Studánka Vosovka
Komentáře
Přehled komentářů
Snažil jsem se podle indicií najít studánku Rakovku a podle mého názoru a také podle sázavské ulice K Rakovce se tato nachází na N49 52.099 E14 54.413, kámen i blízký lom tam skutečně je ale je to na levém břehu Sázavy stejně jako Vosovka. Vypadá to že všechny články na všech webech vzájemně opisují (on i text je většinou stejný) a šíří nesprávnou informaci o pravém břehu. Studánka je ve svahu nad tratí na zelené turistické trase. Martin
Rakovka
(Martin, 28. 5. 2011 22:45)